3. Vše o šantě kočičí

19.06.2014 11:09

Jiná pojmenování : Anglická - catnip, catmint, catswort, nip atd. , Česká - máta kočičí, dunda, kocourník, melisa, ožanka, marulka atd.

Něco málo z historie : Šanta nejvíce zdomácněla v Severní Americe, kam se dostala v sedmnáctém století s kolonisty z Anglie. Je nenáročná a lze ji snadno pěstovat na většině zahrádkách. Rodový název Nepeta pochází údajně z názvu města Nepete v Itálii, kde bylo pěstování šanty velmi rozšířené.

Celá staletí byla šanta pěstována jako léčivka, ale nejvíce známá je pro svůj účinek na kočky. Poprvé byla šanta popsána v roce 1597 v herbáři Johna Geralda jako rostlina zmírňující bolesti hlavy při nachlazení, bolesti žaludku a také jako uklidňující prostředek při poruchách spánku. Pro tyto účely byla užívána ve formě čajových nálevů.

Není známo, kde bylo charakteristické působení na kočky objeveno, ale po celém světě je tato rostlina spojována s kočkami. V Itálii jako erba dei gatti, v Německu katzenminze, ve Španělsku menta de gato, ve Francii herbe aux chats a u nás jako šanta kočičí.

Něco málo z chemie : Látka způsobující typickou reakci koček se nazývá nepetalakton a je uložena ve speciálních žlázkách na listech rostliny. Je součástí vonných silic šanty a její obsah se pohybuje okolo 40%, další siličné látky jsou v rostlinné říši naprosto běžné, např. citral, geraniol, citronellol, nerol a limonen.

Euforizující účinek na kočky má nepetalakton pouze při vdechnutí a kontaktu s chemoreceptory v Jasobsonově orgánu. To vysvětluje, proč kočky nereagují na uzavřené kapsle s výtažkem ze šanty, které spolknou.
kočičí útulek
Chemickou strukturou je nepetalakton podobný halucinogenům obsaženým v konopí a také valepotriátům z kozlíku lékařského. Z této podobnosti vyplývají podobné vlastnosti siličných látek těchto tří rostlin.

Průběh kočičí reakce na šantu (catnip response): úvodní prozkoumání, očichávání, olizování, posunování hračky, válení se na zádech, vzrušené mručení, potřásání hlavou, tření brady a tváří o hračku. Po několika minutách (obvykle 2 – 3, někdy však až 6 - 15 minut) účinek „drogy“ odezní a kočka ztrácí o hračku zájem obvykle na pár hodin.

Nejcitlivější jsou kočky a kocouři v reprodukčním věku. Na šantu reagují také lvi, pumy a rysové.

Vnímavost vůči šantě je pozorována asi u poloviny koček, některé z nich jsou na jejím účinku tak závislé, že vyžadují častý kontakt, jiné zase nejeví o „drogu“ žádný zájem (10 – 30% populace koček). Existuje teorie, že reakce na šantu je vrozená a dědí se autosomálně dominantním genem.

Poslední studie na moskytech ukázaly velice dobrý repelentní účinek nepetalaktonu. Nepetalakton byl izolován také jako součást feromonu některých druhů mšic.

Něco málo z anatomie : Vomeronasální orgán (Jacobsonův orgán): tento druhotný čichový orgán nalezneme u mnoha savců, s výjimkou vyšších primátů a člověka. Je spojený jak s nosní, tak s ústní dutinou kočky pomocí kanálku. Vnějším znakem, že kočka právě používá Jasobsonův orgán je tzv. flémování, kdy kočka ohrne horní ret a nasává vzduch tlamkou. Molekuly se tak dostanou přímo na sliznici čichového orgánu k chemoreceptorům a tím je vnímání pachu intenzivnější a citlivější.

Účinky na lidský organismus : Po mnoho staletí byla šanta využívána jako skvělý přírodní prostředek při kolikách zažívacího ústrojí, bolestech hlavy a zubů, při křečích a horečkách, menstruačních potížích.

Působí sedativně a užívá se jako čaj pro zklidnění před spaním (pozor, stejně jako kozlík může na některé jedince působit opačně, tj. stimulačně!). Ve vysokých dávkách působí emetogenně (způsobuje zvracení) jak na člověka tak na kočky.

Autor článku: Veronika Vríčanová

Zdroje :

http://www.alaskancloudbuster.com
http://www.tempestwolf.com
http://herbsforhealth.about.com
http://www.thevet.com