DĚDIČNOST

HCM je dědičné autosomálně dominantní onemocnění, kdy postačí jedna alela nesoucí jednu genetickou informaci od otce nebo matky, aby se mohla nemoc projevit. Gen se neprojeví vždy, jeho projev se různí (i v závislosti na tom, zda se jedná o homozygota nebo heterozygota). Jedinec, jehož výsledek genetického testu je N/HCM, je heterozygot (tj. jedinec vlastnící jednu mutovanou alelu) a přenese zmutovaný gen na potomstvo s 50% pravděpodobností. Homozygot HCM/HCM (vlastnící dvě mutované alely) přenese zmutovaný gen na potomstvo se 100% pravděpodobností. Ohledně HCM (obzvláště ohledně její dědičnosti a projevů) zůstává ještě spousta otazníků a je nadále předmětem vědeckého zkoumání. Do dnešních dnů známe u koček pouze tři mutace na jednom genu. V humánní medicíně je známo více než 450 mutací v 16 genech.

Bohužel to, že jsou oba rodiče v době testování negativní, nezaručuje, že jejich potomci budou také negativní (viz dále diagnostika). Čím více generací je ale negativních, tím je větší pravděpodobnost HCM nezatíženého odchovu.

příklad dědičnosti HCM:

Tabulky dědičnosti HCM:

GENETICKÉ TESTOVÁNÍ

Byly identifikovány mutace v několika genech kódující proteiny sarkomery, včetně genu MYBPC3 (myosin binding protein C). Mutace těchto genů mohou vést k rozvoji fenotypu HCM, díky ovlivnění funkce i struktury proteinů sarkomery. Přestože byly mutace identifikovány, patogenetický proces HCM stále není dostatečně prozkoumaný. Doprovodné příznaky jsou např. dušnost, nízká fyzická aktivita od omezení pohyblivosti až paralýze nohou, snížená chuť k jídlu, kašel, synkopy (krátké ztráty vědomí), důsledkem změn srdečního svalu jsou také arytmie a šelesty různé intenzity.

Přesná diagnóza je možná pomocí sonografického vyšetření srdce. V současné době existuje genetický test vhodný pro plemeno mainské mývalí kočky a plemeno ragdoll. Test prokáže či vyloučí přítomnost mutace v genu MYBPC3 a možnou dispozici k onemocnění HCM.

Tým Longeri et al. provedl rozsáhlou studii, která zkoumala četnost popsaných mutací (A31P, (R820W) a polymorfismu A74T, zabývala se celosvětovou distribucí a korelací s echokardiografickým nálezem. Tato studie byla provedena u 1855 zvířat 28 plemen, z nichž 446 bylo podrobeno echokardiologickému vyšetření. Polymorfismy byly genotypovány s využitím Illumina VeraCode GoldenGate nebo přímým sekvenováním Onemocnění HCM bylo definováno podle doporučených klinických standardů (Longeri et al. 2013). Mutace A31P a R820W byly nalezeny zejména u čistokrevných koček plemen mainská mývalí a ragdoll a dále u koček náhodných plemen s onemocněním HCM, kde incidence rostla s věkem. Bylo zjištěno, že polymorfismus A74T není spjatý s žádným fenotypem.

Onemocnění HCM je nejčastější u homozygotů pro mutaci A31P u plemene MCO a penetrance onemocnění se zvyšuje s věkem. Penetrance heterozygotů (N/P) byla nižší (0,08) ve srovnání s penetrancí mutovaných homozygotů (0,58).

Molekulárně genetické vyšetření je dostupné pro zjištění nepřítomnosti či přítomnost mutace A31P v genu MYBPC 3 u plemena mainské mývalí kočky (popř. kříženců s tímtoplemenem) a případné vyloučení či zjištění přítomnosti mutace R820W v genu MYBPC3 u plemena ragdoll (popř. kříženců s tímto plemenem). Testovat lze zvířata již od útlého věku. Molekulárně genetické vyšetření je možné provést ze vzorku stěru bukální sliznice (neinvazivní metoda odběru - vhodná pro všechna zvířata po ukončení kojení; stěr snadno provede každý chovatel) nebo ze vzorku krve.

Pro ostatní plemena koček není zatím metodika testování HCM dostupná. Ve světě probíhá výzkum na prokázání souvislosti mezi geny a onemocněním HCM u ostatních plemen koček. U koček určených k chovu je nutné toto vyšetření dělat pravidelně.

Je nutné chovatele upozornit, že negativní výsledek molekulárně genetického vyšetření ani negativní kardiologický nález negarantuje, že kočka v průběhu života neonemocní jinou formou kardiomyopatie. Molekulárně genetický test odhalí pouze uvedené konkrétní mutace (A31P u mainské mývalí kočky, R820W u ragdollů). Nelze vyloučit, že dosud neidentifikované mutace nemohou též onemocnění HCM způsobit. Výsledek genetického testu je nutné konfrontovat s klinickým kardiologickým vyšetřením. Závěr o zdravotním stavu zvířete musí udělat ošetřující veterinární lékař! Výsledek genetického testu nelze posuzovat samostatně!

Pro kočky v chovném programu je doporučováno pravidelné každoroční kardiologické vyšetření (SONO).

Další informace o genetickém testování koček v AJ naleznete sekci Kde nechat vyšetřit kočku na HCM a na stránkách laboratoře Laboklin zde: https://www.laboklin.de/index.php?link=labogen/pages/html/en/geneticdiseases/cat.html, a na stránkách laboratoře genomia: https://www.genomia.cz/cz/test/hcm-main-coon/

JAK INTERPRETOVAT VÝSLEDKY GENETICKÉHO TESTOVÁNÍ 

Je zjištěno, že tento gen patří mezi geny autosomálně dominantní. To znamená, že se dědí nezávisle na pohlaví (autosomální geny jsou geny nevázané na pohlaví), a dominantní znamená, že stačí jeden vadný gen z páru, aby kočka onemocněla (což ještě stále není potvrzeno ve velké skupině koček).

Můžeme proto získat z laboratoře tři typy výsledků:

1. HCM/HCM - což znamená, že kočka je homozygot nesoucí obě alely tohoto genu vadné a je vysoce pravděpodobné, že tato kočka onemocní HCM. Takový výsledek znamená vyloučení kočky z chovného programu z důvodu přenosu tohoto genu každému z potomků bez ohledu na výběr partnera (gen je autosomálně dominantní).

2. n/HCM - což znamená, že kočka je heterozygot a může (ale nemusí) onemocnět HCM. V současné době je zjištěno, že v populaci Mainských mývalích koček má tento genotyp asi 30% koček v Evropě. Většina odborníků podmíněně pouští kočky s takovýmto výsledkem do chovu jedině s partnery s výsledkem n/n a za předpokladu, že tyto kočky mají obzvlášť vynikající jiné vlastnosti, pro které jsou pro chov důležité. Stále trvají spory, zda mohou být tyto kočky rozmnožovány, ale "HCM Health Programme", který vzniknul v roce 2004, umožňuje použít takové kočky v kontrolovaném - řízeném chovu.

3. n/n - což je výsledek nejvíce žádoucí a znamená, že kočka nemá mutaci genu MyBPC3 a může být použita v chovu s kočkami s výsledkem n/n nebo n/HCM

SONO SRDCE A JAK INTERPRETOVAT VÝSLEDEK ECHOKARDIOGRAFICKÉHO VYŠETŘENÍ 

Echokardiografické vyšetření se provádí v leže (kočka leží na speciálním stole), vyšetřující lékař posuzuje subjektivní vzhled srdce v činnosti, zvláště svalů, zjistí zda dochází k problémům průtoku krve přes předsíňokomorové přepážky, ústí aorty a plicní tepny (s pomocí speciálního barevného zobrazení - doppleru), současně změří velikost jednotlivých částí srdce. Výsledky tohoto vyšetření se zapisují do speciálního zprávy. Uvádějí se do ní informace, které umožňují pomocí porovnání s dostupnými normami stanovit, zda má kočka HCM nebo ne. Existuje ještě jeden možný výsledek testu, tzv. nejednoznačný (Equivocal), který znamená, že kočka nemá některé parametry správné, ale HCM to není. Tehdy je takové vyšetření nutné zopakovat po několika měsících (nejčastěji po 3-6 měsících). Kočka s nejednoznačným výsledkem testu by neměla být používána v chovu. 

Vyšetření kočky, která je klidná, trvá 20-30 minut, někdy, když je obtížné kočku udržet v klidu, je injekcí podána lehká sedace. Vyšetření není bolestivé a většina koček ho dobře snáší. Velmi zřídka je nutné k vyšetření vyholení hrudníku kočky. Místo toho se používá velké množství gelu, vody nebo alkoholu zvlhčujícího srst, které umožní utvoření okénka po rozhrnutí chlupů. Je nutná znalost určitých postupů a kvalitní vybavení pro echokardiografii. V současné době jen málo lékařů v Polsku (i v ČR - pozn. překladatele), kteří mají možnost provádět vyšetření na HCM s vystavením speciálního certifikátu.

Zde se můžete podívat, jak probíhá sonografické vyšetření kočky: www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=52srgKg8Wsc

CO ZNAMENAJÍ ZKRATKY POUŽÍVANÉ K POPISU ECHOKARDIO VYŠETŘENÍ

IVSd (interventricular septum diameter in diastole) - šířka mezikomorové přepážky při diastole (fáze roztažení)

LVDd (left ventricular diameter in diastole) - šířka levé komory při diastole

PWd nebo LVWd (posterior wall diameter in diastole, left venticular wall in diastole) - šířka stěny levé komory při diastole

IVSs (interventricular septum diameter in systole) - šířka mezikomorové přepážky při systole (fáze smrštění)

LVDs (left ventricular diameter in systole) - šířka levé komory při systole

PWs nebo LVWs (left ventricular diameter in systole) - šířka stěny levé komory při systole

EF (ejection fraction) - znamená více méně kolik krve je vytlačeno z levé komory v době smrštění (systoly)

FS (fractional shortening) - tzv. stažitelnost srdce, zjednodušeně znamená více měně sílu smrštění srdce

Ao(Aorta) - šířka aorty, tj. hlavní tepny

LA (left atrium) - šířka levé předsíně

LA/Ao - podíl levé předsíně k aortě (maximálně se připouští kolem 1,5 - 1,6), počítá se ze dvakrát měřených hodnot

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PARAMETRY

Nejdůležitější jsou dva parametry, na nich záleží, jaké kočka dostane hodnocení během vyšetření. Oba se týkají šířky srdce v diastole (roztažení) - šířka přepážky (IVSd) a šířka stěny (PWd) nemohou překračovat 5 mm, opravdu velké kočky (více než 7-8 kg) mohou mít výsledky měření maximálně 5,5 mm. Pro většinu plemen ohrožených HCM byla stanoven některá specifická doporučení, ale naměřené hodnoty jsou nejdůležitější pro celkové hodnocení. U kočky, která má překročené tyto míry (stačí jedna z nich) a pokud neexistuje žádné jiné vysvětlení této situace (kojení, březost), se vydává zpráva, že kočka má HCM. Hodnoceny jsou rovněž jiné parametry, jako je velikost levé předsíně a poměr levé předsíně k aortě, přítomnost nebo nepřítomnost SAM nebo změny svalu, můžou mít vliv na vystavení hodnocení nejednoznačného (pokud existují samostatně) nebo hodnocení - kočka s HCM, pokud společně s těmito dalšími faktory jsou překročeny také parametry základních hodnot šířky přepážky a stěny.

Je nutno brát v potaz, že každé srdce je jiné, každá kočka je jiná a je nutné, aby veterinární lékař posoudil nejen hodnoty, ale celkový stav srdce, fyziotomii daného srdce a daného jedince. U HCM pozitivní kočky doporučuji navštěvovat jednoho veterinárního lékaře, který stanoví léčbu a monitoruje stav HCM a může tak sledovat jeho vývoj.

Pokračovat na: Kde nechat kočku vyšetřit