Článek o HCM ve 4 časopise HAF a MŇAU

Článek o HCM ve 4 časopise HAF a MŇAU ve spolupráci s MVDr. Lubošem Hribem (www.veterina-hrib.cz/)
 
https://www.haf-mnau.cz/aktuality/druhe-cislo-v-prodeji/

Když jsme před pěti lety přišli o psa, zařekla jsem se, že zvíře už domů nechci. Život se zvířetem přináší spoustu radosti, ale jeho odchod hodně a dlouho bolí. Náhoda tomu ale chtěla, že můj muž, s pohledem na smutné oči mé dcery a můj nepřítomný výraz nadhodil: zrovna mi psala kamarádka, že shání někoho, kdo by si vzal britského modrého kocourka… bez PP, zbyl z vrhu… A za týden jsme ho měli doma.  V té době, v roce 2008, jsem neměla potuchy o chovu kočiček, o chovatelských stanicích, prodejcích bez PP ani nemocech, které kočky můžou postihnout. Těšili jsme se, že v kocourkovi budeme mít společníka na dlouhá léta.

Pan Liška se u nás od prvního dne choval, jako kdyby se tam narodil. Láskyplný kamarád, bez kterého jsme si už naši domácnost nedokázali představit.  Letos v březnu absolvoval kvůli zažívacím potížím rentgen břicha a hrudníku.  V břiše rentgen nic neodhalil, zato se našel problém někde jinde. Když mi paní doktorka sdělovala, že má Pan Liška zvětšené srdce a doporučovala mi vyšetření u kardiologa, ještě jsem si neuvědomovala hrůzný dopad této informace. Pořád jsem doufala, že se jedná o planý poplach, neměl přece předtím žádné zdravotní problémy, lékař ho pravidelně poslouchal a prohlížel!

Doma jsem se samozřejmě okamžitě posadila k internetu a začala hledat informace k tomuto možnému onemocnění – hypertrofické kardiomyopatii (HCM). Informace o HCM byly rozeseté na množství webů. A když jsem je pročetla a dala dohromady, bylo mi jasné, že jestli se diagnóza potvrdí, čeká nás strašné období.

Hypertrofická kardiomyopatie je onemocnění srdečního svalu, při kterém dochází ke změně velikosti komor (zbytnění srdeční svaloviny) a zvětšení síní, které ovlivňuje práci srdečního svalu, srdeční rytmus a dynamiku. Poškozená bývá většinou levá strana srdce. Vyskytuje se u lidí, koček, sporadicky u psů a prasat Se zvětšováním tloušťky srdeční stěny se srdeční sval stává tužší a srdce se hůře plní krví. Současně při změně patologických poměrů při HCM (narušení papilárních svalu a chlopňového aparátu) dochází k tomu, že se krev vrací zpět do levé předsíně, čímž dochází k její dilataci (zvetšení). Při prohloubení nemoci se v zvětšené levé síní a při změně turbulence krve můžou vytvářet krevní sraženiny (trombotická HCM), které uvolněním do krevního oběhu způsobují ucpání hlavních tepen se specifickými symptomy pro „trombotickou“ HCM (dochází zejména k ochrnutí zadních končetin). V jiném případě dochází z důvodu špatného plnění srdce ke zvětšené levé síně a změně hemodynamiky k edematizací (otoku) plic. U koček poměrně často k efuzi dutiny hrudní (vytváření tekutiny mezi plícemi a hrudní stěnou), čímž dochází k dušení pacienta a prohlubovaní hemodynamické krize. Specifickým příznakem je břišní dýchání s otevřenou tlamou a odlehčovací pozice postižené kočky (leh na hrudním koši s nataženým krkem, pootevřenou tlamičkou s masivním břišním dýcháním). Tyto příznaky, kterých si majitel všimne, se vyskytují až při naplnění hrudní dutiny tekutinou, při dosažení objemu tekutiny 50-55ml/kg živé hmotnosti!!! Do té doby je zvíře téměř bez příznaků. Při prohloubené anamnéze si až později majitel povšimne mírné skleslosti, rychlé únavy, sporadického typického kašle, které se velmi často zaměňuje za nutkání ke zvracení (jako kdyby se kočka snažila něco vyvrhnout).

Pro shrnutí uvádím specifické příznaky této nemoci: dušnost,  specifický kašel,  mdloby, úbytek svalové hmoty, otok plic nebo efuze, částečné nebo úplné ochrnutí zadních končetin, srdeční šelest (objevuje se pouze u 40-50% případů), snížená chuť k jídlu, letargie nebo náhlá smrt. Zpozornět je potřeba zejména u dýchání s otevřenou tlamičkou, břišního dýchaní a kašle.

Plemena, které nejvíce trpí HCM jsou britská kočka, mainská mývalí, norská lesní, sibiřská, sphynx, ragdoll, devon a german rex. HCM se ale může vyskytnout i u plemen jako je siamská kočka, birma, barmská, burmila, bengálská, perská, i mezi klasickými domácími kočkami.

Kočka nemocná HCM se nenarodí s touto nemocí, ale vzhledem k potvrzené dědičnosti a v současné době zjištění jediného genu (MYBPC mutace) odpovědného za abnormální změny srdečního svalu, můžeme HCM považovat za genetickou vadu. Kočky se narodí s chybnou genetickou výbavou, ale vývoj této nemoci je pomalý. Často se první příznaky onemocnění projeví až po 12-24 měsících života u pozitivního homozygota (obě vadné alely genu, tzn. HCM/HCM)., někdy i později. Běžné bývá zjištění nemoci mezi 4-6 rokem u heterozygota (jedna vadná alela genu, tzn n/HCM). U rizikových plemen je v případě chovných koček důležité pravidelné kardiologické vyšetření (především echokardiografické) provedené specialistou – kardiologem v intervalech 12-24 měsíců.

HCM se bohužel nedá vyléčit. V současné době existuje několik typů léků, které vybrané lékařem po důkladném kardiologickém vyšetření může klinicky zlepšit kočce kvalitu jejího života. Záleží ale na stadiu, ve kterém je nemoc zjištěna a na individuálním stavu kočky. Důležitá je také úprava jídelníčku a snížení váhy, což ulevuje nemocnému srdci.

Faktem je, že se před několika lety o HCM v laické veřejnosti příliš mnoho nevědělo. V současné době se zvýšila snaha o vymýcení, nebo alespoň eliminaci tohoto onemocnění ozdravováním chovu a selektováním pozitivních jedinců. Někteří chovatelé začali svoje kočky pravidelně testovat na toto onemocnění a někteří z nich také zveřejňují výsledky testů na internetových stránkách svých chovatelských stanic. Bohužel jsou ale stále ještě také chovatelé či množitelé koček s průkazem původu i bez, kteří zdraví svých odchovů neřeší.

Mnoho lidí, kteří mají kočky, nebo si je chtějí pořídit, netuší, jak velkým problémem mohou být nemoci jako je HCM nebo PKD (dědičné onemocnění ledvin). Tyto nemoci neznamenají jen útoky na peněženky majitelů, kterým se takovéto kotě (třeba levné, bez průkazu původu) opravdu hodně prodraží, ale zejména trápení ze ztráty milovaného zvířete. Proto je potřeba informace o této problematice více zviditelňovat. Je potřeba neustále opakovat majitelům, že je potřeba si ověřit chovatele, od kterého si zvíře kupují, zjišťovat co nejvíce informací, nejlépe prověřit reference a majitele koťátek těchto chovatelů a trvat nejen na slovním ujištění, že chov je testovaný na HCM, PKD a další nemoci, ale zejména na osobním ověření dokumentu o vyšetření chovných zvířat od kvalifikovaného veterináře, případně výsledek testu laboratoře. Osobní návštěva u chovatele s možností prohlédnout si koťátka, jejich rodiče i prostředí kde vyrůstají je samozřejmostí.

Pokud se zvýší informovanost veřejnosti, bude ubývat nezodpovědných chovatelů, kteří své kočky netestují a neřeší zdraví jejich potomků. I proto jsem se rozhodla založit webové stránky, které se HCM věnují a kde se snažím zveřejňovat co nejvíce informací. Osobně jsem toho názoru, že pokud lidé nemají dostatek peněz, aby si pořídili kotě či pejska ze zdravého chovu, v útulcích po celé republice čeká stovky nešťastných zvířat na svůj nový domov.

A co říci na závěr. Diagnóza Pana Lišky se bohužel v březnu tohoto roku na ultrazvukovém vyšetření potvrdila. V dubnu prodělal dvakrát velmi bolestivou trombózu s částečným znehybněním zadních končetin. Dvakrát začal znovu chodit. Probděla jsem hodně nocí a bojovala s jeho bolestí a se strachem co bude dál. V červnu přišla trombóza potřetí. Tentokrát ale bohužel ochrnul úplně a musel být následně na veterinární klinice uspán - v mé náruči. Svůj boj o život prohrál, tak jako mnoho dalších kočiček s diagnózou HCM. 

Autor: Zuzana Goišová  a MVDr. Luboš Hrib