DVACKA ZA DVACKU POMÁHÁ V POŘADÍ DVACÁTÉ PÁTÉ ORGANIZACI PEČUJÍCÍ O OPUŠTĚNÉ KOČKY

08.07.2016 09:34
JAK MŮŽETE POMOCI?
Jak? Zasláním minimálně 20 Kč.
Proč? Abychom pomohli opuštěným kočičkám!
Komu? V průběhu července 2016 pro depozitum Další šance, z.s. (https://www.dalsisance.cz/)
Kam? Na transparentní účet č. 2400810343/2010
https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2400810343
(Variabilní symbol 2020, ve zprávě pro příjemce ,,dar dvacku za dvacku")
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
O ČEM TO VLASTNĚ JE?
Hlavní myšlenkou této akce je spojit spoustu malých gest jednotlivců do velkého skutku skupiny lidí, kteří se rozhodli otevřít svá srdce za účelem pomoci opuštěným kočičkám v útulcích. Dvacka v rukou jednotlivce nic moc neznamená, v rukou skupiny však znamená mnoho. Dvacka znamená jednu konzervičku a tedy i jednu najedenou kočičku
 
Jedná se o unikátní projekt, pomocí kterého bychom rádi pomohli útulkům, depozitům a dalším organizacím zaměřujícím se na pomoc opuštěným a týraným zvířatům. Hlavní myšlenkou je fakt, že dvacetikoruna v rukou jednotlivce nic moc neznamená, ovšem v rukou velké skupiny lidí dokáže opravdu mnoho. Pošlete dvacku vybrané organizaci, která aktuálně potřebuje podpořit, a sejde-li se nás alespoň tisíc, přispějeme společně 20 000 Kč pro dobrou věc. Otevřeme svá srdce a pojďme společně pomoci zvířátkům, která v životě neměla tolik štěstí!
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
 
KAŽDÝ MĚSÍC POSÍLÁME JINÉMU PROVĚŘENÉMU ÚTULKU

    


Poznámka: Nejedná se o veřejnou sbírku. Při této akci nevybíráme od účastníků žádné finanční prostředky. Jedná se pouze o propagaci vybraného útulku s cílem podpořit jej a informovat účastníky o možnostech, jak pomoci. Všem účastníkům z celého srdce děkujeme!
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
 
KOMU JSME JIŽ POMOHLI?
za dobu své činnosti jsme doposud podpořily 24 organizací celkovou částkou 590 601,71 Kč. Zde je jejich přehled:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
reakce majitelky spolku, paní Zuzky Homolkové:

Vážení přátelé, chtěla bych strašně moc poděkovat všem, kteří se zúčastnili akce Dvacka za dvacku pro spolek Jasmína, díky níž se na našem účtě vybrala neuvěřitelná částka. Díky Vám všem jsme mohly nakoupit karanténní klece, které moc potřebujeme, a mohly jsme zahájit kastrační program, který je strašně důležitý. Taky díky Vám máme z čeho pořádně krmit naše svěřence do doby, než najdou nový domov. Díky Vám taky máme alespoň základ na topení, které musíme co nejdříve zajistit,... aby byly kočičky v teple. Díky Vám jsem já v pohodě, a tím pádem i kočičky Jste všichni úžasní a skvělí, a chtěla bych hrozně moc poprosit, aby jste byli tak úžasní i dál Právě se rozjíždí akce Dvacka za dvacku pro kočky Bohumín, a i tam holky potřebují Vaši pomoc a jejich svěřenci si Vaši přízeň zaslouží stejně tak, jako ti naši, a všichni ostatní Taky bych chtěla strašně moc poděkovat Veronice Forejtové za tuhle nádhernou akci, a všem, kteří se na ní jakkoliv podílejí, jste prostě báječné, holky A kluci samozřejmě taky 

 
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
JAK VYBÍRÁME ÚTULKY?
 
 
Dobrý den, předně bych Vám chtěla říct, že si velice vážím toho, jak moc se snažíte opuštěným zvířátkům pomoci a jaké úsilí vyvíjíte na jejich záchranu a péči o ně. Jsem moc ráda, že jste to přes prvotní nepřejícnost okolí nevzdala, přestože to pro Vás muselo být velice těžké. Abychom však nepředbíhali, zeptám se nejprve, jak to vlastně všechno začalo. Co Vás přivedlo ke kočkám a nápadu zřídit depozitum?
Přišla jsem k tomu jako slepý k houslím. V březnu 2008 zemřela sousedka ve vedlejším vchodu. Přijela dcera, vyhodila na ulici 9 koček a spokojeně odjela. Kočky naříkaly a snažily se dostat zpět. Některé byly březí. Sama jsem měla kočku a tak mi to nedalo, začala jsem je krmit a hledala jsem řešení. Povedlo se je vykastrovat a postupně umístit. Ale jak se jednou postaráte, už jste v tom a lidi mi další kočky začali nosit. No a už to bylo. Prostě jako slepý k houslím.
 

 
První depozitum jste provozovala v družstevním bytě, kde Vám ostatní členové družstva udělali ,,čáru přes rozpočet“ tím, že změnili stanovy na počet možných zvířat v bytě a tím Vás donutili byt opustit. Uvažovala jste v těchto těžkých chvílích vzdát to a svoji činnost ukončit, nebo Vás to naopak donutilo ještě více za kočičky bojovat?
Nikdy mě nenapadlo se na ně vykašlat. Nervy v kýblu, praskl mi žaludeční vřed, který se mi v té době vytvořil, ale snažila jsem se ze všech sil udržet to, co jsem vybudovala. Tento projekt už jel a byl dobrý. Tak jsem musela přesvědčit okolí, že stojí za udržení. Mnoho práce, málo spánku a nervy na pochodu, ale povedlo se.
 
Co následovalo po přestěhování se do nového bytu? Když se na to podíváte zpětně, byla to pro Vás nakonec pozitivní změna?
Asi kdybych si pořádně uvědomila, co mě čeká, tak bych to nejspíš vzdala, ale já jsem tak trochu blázen. Přestěhování pro mě znamenalo práci na místnostech mnohdy do půlnoci a ráno kolem koček a do práce. Totálně mi to vysálo účet a vzalo kus zdraví. Ale stálo to za to. Když se kouknu zpátky, jak to tu vypadalo a jak to vypadá dnes, je za námi vidět obrovský kus práce. Ale ještě mnoho práce na nás čeká. Kočiček je mnoho a pořád je co upravovat a zvelebovat.
 
Jaké je v současné době složení Vašeho útulku (kolik máte depozit, stanovišť, kdo Vám momentálně pomáhá)?
Máme jeden velký a jeden malý depozit přímo v Bohumíně. Pak depozit v Petřvaldě a v Dolním Těrlicku (kdysi Český Těšín). Stanoviště ani nepočítáme. Ty už si žijí vlastní život a krmiči nás kontaktují podle potřeby – vždy, když přibude nějaký marod nebo nováček. Pak léčíme, kastrujeme a podle povahy buď zůstane u nás, nebo jde zpět na stanoviště.
 

 
Spousta lidí si myslí, že mít útulek znamená pouze přijímat, krmit a udávat kočky. Kdybyste mi jakožto naprostému laikovi měla vysvětlit, co to ve skutečnosti všechno obnáší, jak byste třeba popsala takový jeden typický den u Vás v depozitu?
V první řadě musíme sehnat peníze na chod depozita. Jezdíme po akcích s charitativním stánkem, účastníme se výstav, škemráme u firem, děláme aukce a podobně. Což také znamená vyrábět a shánět věci na prodej.
Snažíme se umístit kočičky, což znamená fotit, dělat popisky, aktualizovat webové stránky a FB profil depozita, pořádat dny otevřených dveří, neustále informovat o dění v depozitu a také čtvrtletně natáčíme pořad „Chceme domů“.
Pak samotná práce v depozitu. Krmení, úklid, léčby, kastrace, odchyty, nákupy, likvidace odpadu. Postupné úpravy depozita. Kachličkování, položení nového lina, výmalby, ale i úpravy kolem domu - sekání trávy, výsadba květin i péče o ně.
A den?
Budíček ve 4:30hod. Žádná káva, ale fofrem úklid, krmení, rozdání léků a výměna vody. Umýt a mazat do práce. Po návratu rozdat léky, nakrmit, lehce uklidit a návštěva veterináře. Pak práce kolem depozita - nákupy, papírování, zařizování, návštěvy. Večer opět úklid, léky, voda, krmení. Jsem z těch šťastnějších a tak 4 dny v týdnu mám dobrovolnice na úklid. Ale i já dělám další věci pro depozit nebo se snažím něco udělat kolem domu a v bytě. O víkendu jsou obvykle akce. Taky je třeba posekat trávu za domem, roztřídit a uklidit dary. Fotit i balit aukce, fotit kočky do nabídky a dělat popisky. Stále je co dělat a pořád je málo rukou na práci.
 

 
Důležitou součástí každého depozita je karanténní místnost. Mohla byste objasnit, co to vlastně karanténa v útulku znamená a jaký má význam?
Karanténa je alfou a omegou správného depozita! Každá nová kočka musí být minimálně 14 dní v karanténě, tzn. oddělena od ostatních. Pokud víme, že kočka je z rizikové lokality nebo je nemocná, karanténa se prodlužuje. Nemůžeme dát nováčka mezi ostatní a ohrozit tak jejich zdraví. V průběhu karantény se kočičky nejdříve přeléčí, odparazitují a pokud možno také naočkují. Teprve pak mohou k ostatním. Pokud by se karanténa opomíjela, neléčili bychom jednu kočku, ale permanentně celý depozit.
 
Kdybych od Vás chtěla adoptovat kočičku, co všechno pro to musím udělat?
Prohlédnout si nabídku, vytipovat favority, přečíst si podmínky předání a domluvit si minimálně hodinovou návštěvu a v klidu s naší pomocí vybrat kočku vhodnou pro režim vaší rodiny. Nedáme bojínka do hektické domácnosti či solitéra do smečky. Nemělo by to smysl. Nikdo by nebyl spokojený.
 

 
Kolik máte v současné době kočiček k adopci a proč by si případní zájemci měli právě u Vás vybrat svého vysněného mazlíčka?
K adopci je mnoho kočiček. V podstatě mohou být adoptovány i kočky stabilky. Ale jen tam, kde budou schopni zajistit vše, co kočička potřebuje. Momentálně je přímo v depozitu 85 koček. Dále jsou ještě kočky v malých depozitech, ale tam si umisťování řídí jejich majitelky. A proč u nás? Jsou opečovávaní, vymazlení, uděláme si čas a pomůžeme vám vybrat kočku s povahou vhodnou pro vás a váš režim domácnosti a již stávající zvířátka.
 
Kde sháníte finanční prostředky na provoz depozita?
Všude, kde se dá :-)
 
Jakými způsoby Vás lidé ve Vaší činnosti mohou podpořit?
Finančně, zasláním příspěvku na transparentní účet 2100555539/2010, prací v útulku - úklidem, údržbou, výrobou věcí pro stánek a aukce, dočaskováním, vším co vás napadne a nám pomůže, dále materiálně vším co je potřeba (desinfekce-Sanytol, Savo, Maxsan, lépe v litrových lahvích, naředíme si a máme toho víc za méně peněz, potřeby na úklid a praní - prášek, aviváž, papírové utěrky, vlhčené ubrousky jak desinfekční tak hygienické, mopy, hadry, kbelíky, jednorázové rukavice-velikost M, savé látky, materiál na výrobu věcí do stánku. Misky, záchodky, pelíšky, deky, polštářky, škrabadla, hračky klidně i starší. Vše je denně používáno a rychle odchází poškozením.
 
Je depozitum jedinou oblastní Vašeho zájmu, nebo pracujete i na jiných projektech, jak kočičkám pomoci?
Snažíme se pomoci i dalším lidem, kteří pomáhají kočičkám a to tak, že je vezmeme pod sebe, naučíme je, co umíme a pak buď to zvládnou a pracují dál samostatně nebo to vzdají. I to se stává. Ona je to sisyfovská práce, která nesmírně vyčerpává a ne každý to zvládne.
 

 
Co Vás na Vaší činnosti nejvíce těší a naopak, co je pro Vás v této oblasti nejtěžší?
Těší mě každá fotka z nového domova se spokojenou kočičkou. Každá vyléčená kočička s jiskrou v oku a radostí ze života.
A co je nejtěžší? Bezmoc, kdy pomoc přijde pozdě, pohled na ty hromady nechtěňátek a neochota kastrovat L
 
Protože se o Vaši činnost zajímáme a slyšeli jsme na Vás jen samou chválu, vybrali jsme Váš útulek jako zářijový útulek, kterému se budeme snažit pomoci v akci ,,Dvacku za dvacku“. Mohla byste prosím účastníkům akce povědět, co pro Vás znamená 20 000 Kč a jak se získanou částkou naložíte?
20 000 je pro nás polovina ročních kastrací, které provedeme. Nebo uhrazení jedné měsíční faktury na veterině za léčby, kastrace a vakcinace. Nebo 270 kg granulí, což je krmivo cca na dva měsíce. Jednoduše a prostě to pro nás znamená obrovskou pomoc.
 
Chtěla byste říct nějaká slova závěrem?
Ano. Lidi proboha kastrujte, kastrujte a kastrujte. A nepodporujte množitele. Raději si vyberte v útulku nebo v dobré chovné stanici.
Moc bych si přála, aby kočky začaly být uznávané jako regulérní užitečné zvíře, které odvádí obrovskou práci a přestaly mít punc bezcenné věci.
A na závěr bych chtěla poděkovat panu Václavu Vlčkovi z depozita Příbor. Jen díky jeho radám a psychické podpoře jsem to nevzdala hned na začátku. Dále bych ráda za pomoc a podporu poděkovala všem dobrovolníkům a dárcům, kteří se na chodu depozita podílejí.
Mnohokrát Vám děkuji za Vaše odpovědi a přeji Vám spoustu životních i pracovních úspěchů!

 

Autorka projektu: Veronika Fejtová