Kočka a rostliny v bytě (se nemají rády) od Aleny Pávkové

Zdroj: www.ceskekocky.eu/cz/kvetiny.htm

Při každodenní péči o srst spolyká kočka značné množství chlupů. Olizováním se jemné chlupy zachytí na drsném povrchu jazyka, ze kterého putují do trávicí soustavy. Tam se slepí v pevné chomáče, které (v ideálním případě) kočka vyzvrací, nebo je bez potíží vyloučí poté, co prošly její trávicí soustavou.

Nastávají ovšem situace, kdy se chuchvalce nahromadí v žaludku a trávicím traktu, kde nabydou na objemu. Hrozí reálné nebezpečí, že se chuchvalce ještě zvětší, vyvolají chronické zdravotní poruchy a v krajním případě může dojít i k úhynu zvířete.

Kočky naštěstí samy dobře vědí, jak si od potíží s bezoáry (chuchvalci) pomoci. Pokud žijí venku, používají trávu jako prostředek k vyvolání dávení. Ovšem kočka žijící v bytě si v případě potřeby hledá náhradu mezi pokojovými rostlinami, což se jí může stát i osudným.

Proto se před příchodem kočky do domácnosti musíme zbavit všech nebezpečných a jedovatých rostlin. Mezi rostliny nebezpečné svým jedem patří např. difenbachie a filodendron, které obsahují jehličkovité krystalky jedovaté kyseliny. Pokud by si kočka do části rostliny kousla, bude mít popálenou tlamu, jazyk i hrdlo. Zasažená oblast svědí, rudne a otéká. Také užovník způsobuje obdobné příznaky a pokud jazyk oteče natolik, že blokuje vstup do hrtanu, může se zvíře udusit. Otrava hortenzií vyvolává žaludeční křeče, gastrointestinální potíže, krev ve stolici a srdeční, plicní nebo ledvinový kolaps.

Po požití břečťanu vzniká zanícení hrdla, a pokud kočka kousek rostliny spolkne, dochází k zánětu žaludku. Mezi (i) pro kočky jedovaté rostliny dále patří africká kopřiva, agave i aloe, asparagus, azalka, brambořík, kapradí, orchideje, vánoční hvězda i vánoční kaktus, oleandr, pelargonie, trnová koruna a další jinak běžné pokojové květiny. Další nebezpečí číhá na zahrádce v podobě břečťanu, cesmíny, jalovce, kosatců, psího vína, ptačího zobu, tisu, rododendronu nebo túje. Rostliny mohou být kočkám nebezpečné také svými trny, což kromě některých výše jmenovaných platí zejména o kaktusech.

KOČKA NENÍ BÝLOŽRAVEC, ALE …
Některé rostliny v bytě padnou za oběť kočičím hrám. Ty, které si kočky samy sobě naordinují jako prostředek vhodný pro vyvolání dávení, uchráníme nejlépe tím, že místo nich zakoupíme rostliny neškodné a pro kočičí žaludky určené.
Jako je například obilí. A jelikož se některé kočky nespokojí s okusováním rostlin, ale s oblibou je také vyhrabávají i s mokrou hlínou ven z květináčů, nabízíme jim pšenici naklíčenou na vlhké buničité vatě. Svůj účel pak naklíčené obilí splní stejně dobře, a to bez dalších škod na majetku.
Pod názvem "kočičí tráva" se většinou prodává některý z mnoha druhů šáchoru, např.Cyperus zumula. Je třeba jej pěstovat na místě s dostatkem světla, ale ne na přímém slunci, a poskytnout mu dostatečné množství vody. Má rád teplotu 20 °C a vlhký vzduch. Některé větší druhy dorůstají až 150 cm a konce listů se rozevírají do typického vějíře. Pěstovat lze i šantu kočičí (Nepeta cataria) z čeledi hluchavkovitých, což je vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Z ní se vyrábějí výtažky stejně jako z kozlíku lékařského (Valeriana officinalis). Kočky tyto rostliny s oblibou vyhledávají a požírají. Pomocí extraktů ze šanty i z kozlíku lze kočku nenásilně "vychovávat", stimulovat tak, aby si oblíbila nové hračky, kočičí záchody nebo sloupky na broušení drápků. Stačí kýžený objekt potřít extraktem a čekat, co se bude dít. Uvidíte, že kočičí zájem bude silnější, než jste čekali...

NEBEZPEČNÉ ROSTLINY: