Krevní skupiny u koček
Zdroj: kocici.net/clanky/15-krevni-skupiny-u-kocek
Krevní skupiny u koček
O tom, že existují krevní skupiny u koček, se ví již od roku 1915. Teprve v roce 1981 byl však současný systém krevních skupin popsán. Existují tři skupiny – A, B a AB.
V praxi to vypadá tak, že kočka s krevní skupinou A prezentuje na svých červených krvinkách antigen A a v plazmě má protilátky proti antigenu B. U kočky s krevní skupinou B je tomu naopak – na červených krvinkách prezentuje antigen B a v plazmě má protilátky proti antigenu A. Malé procento koček prezentuje na svých červených krvinkách oba antigeny – A i B, a v plazmě nemají protilátky ani proti A, ani proti B. Tyto kočky mají krevní skupinu AB.
Geneticky vzato, existují dvě alely označované jako A a b. Alela A je dominantní, alela b je vůči alele A recesivní. To znamená, že kočka, která má krevní skupinu A, nese buď obě alely A (v tom případě je homozygotní ve sledovaném genu), nebo nese alely A a b a je tedy heterozygot. Kočka, která nese obě alely b, je homozygotní ve sledovaném genu a má krevní skupinu B.
U koček s krevní skupinou AB je situace zajímavější. Dlouho se uvádělo, že se tato skupina dědí jiným způsobem než zbylé dvě. Nyní se předpokládá, že i u těchto koček existuje pouze systém alel A a b, ale do hry vstupuje další gen, který potlačuje dominanci alely A a umožňuje tak prezentaci obou antigenů na červených krvinkách dané kočky. Kočka s krevní skupinou AB je tedy vždy heterozygot ve sledovaném genu (Ab). Vzhledem k tomu, že gen potlačující dominanci alely A nemusí být vždy přenesen na potomky dané kočky, mohou se i ze spojení zvířat se skupinami B a AB narodit potomci nesoucí krevní skupinu A.
Procentuální zastoupení jednotlivých krevních skupin se liší podle plemene a různé zdroje uvádějí různá čísla. Lze říci, že zatímco některá plemena mají pouze skupinu A, jiná plemena mají vysoké zastoupení skupiny B nebo i AB (viz tabulka).
Vzhledem k tomu, že každá krevní skupina je charakterizována zároveň přítomností protilátek proti skupině druhé (kromě skupiny AB), je zapotřebí brát krevní skupiny v potaz zejména u plemen kde se vyskytuje B a AB. Pokud by došlo například k transfúzi krve opačné krevní skupiny, než je krevní skupina příjemce, dojde k reakci antigenů s protilátkami, reakce se projeví zejména dušností, zvracením, sliněním a neklidem. Následuje tachykardie a velmi rychlá hemolýza červených krvinek, toto vše může vést k šoku a ke smrti zvířete. Reakce zvířete s krevní skupinou B vůči krevní skupině A je mnohem silnější než reakce zvířete s krevní skupinou A vůči skupině B. Vzhledem k tomu, že kočky s krevní skupinou AB nemají v krvi protilátky proti antigenům, jsou tzv. univerzálními příjemci – mohou v případě nouze dostat transfuzi krve jak krevní skupiny A, tak B.
Častějším problémem než špatná transfuze však bývá tzv. neonatální isoerytrocytolýza. Při ní dochází k poškození až úplnému zničení červených krvinek novorozených koťat, které mají opačnou krevní skupinu než jejich matka. Prakticky jde pouze o případy, kdy má matka skupinu B a koťata skupinu A, protože u matek s krevní skupinou A není takové množství protilátek proti skupině B. Kočka s krevní skupinou B však produkuje do kolostra velká množství protilátek proti skupině A. Koťata mají střevní stěnu nejpropustnější i pro velké bílkoviny (tj. i pro protilátky) během prvních osmi hodin po narození, a s kolostrem tak přijímají i protilátky proti vlastním červeným krvinkám. Opět dochází k hemolýze a koťata během pár dnů umírají. Pokud u koťat neproběhne reakce tak výrazně, dojde většinou k problémům s prokrvováním a koťatům odumírají špičky ocasů a prsty. Vzhledem k tomu, že střevní stěna může být pro protilátky propustná i déle než 8 hodin, doporučuje se v takovém případě, kdy by mohlo k neonatální isoerytrocytolýze dojít, koťatům znemožnit minimálně po dobu 24 hodin příjem kolostra a krmit je uměle nebo pomocí kočky s vhodnou krevní skupinou.
Určit krevní skupiny je dnes již možné dvěma způsoby. Pro rychlé určení v případě nutnosti transfuze lze využít serologické testy. Druhou možností je využití genetického testu, kdy dochází i k určení toho, zda je dané zvíře homozygotní či heterozygotní v daném genu.
Tabulka č.1: Procentuální zastoupení krevních skupin u vybraných plemen – zdroj Laboklin
Plemeno |
A (%) |
B (%) |
AB (%) |
ABY |
94,6 |
2,7 |
2,7 |
SBI |
86,5 |
9,0 |
4,5 |
BRI |
59,6 |
35,4 |
5,0 |
BRI a |
100,0 |
0 |
0 |
DRX |
100,0 |
0 |
0 |
EXO |
100,0 |
0 |
0 |
CHA |
58,6 |
33,3 |
8,0 |
MCO |
94,1 |
5,9 |
0 |
NFO |
100,0 |
0 |
0 |
ORS |
100,0 |
0 |
0 |
PER |
73,3 |
13,3 |
13,3 |
RAG |
57,9 |
28,9 |
13,2 |
RUS |
100,0 |
0 |
0 |
SIA |
100,0 |
0 |
0 |
SOM |
77,5 |
17,5 |
5,0 |
TUA |
100,0 |
0 |
0 |
TUV |
100,0 |
0 |
0 |
Tabulka č.2: Dědičnost alel – zastoupení jednotlivých alel u potomstva
|
K O Č K A |
|||
K O C O U R |
|
AA |
Ab |
bb |
AA |
AA (100%) |
AA (50%), Ab (50%) |
Ab (100%) |
|
Ab |
AA (50%), Ab (50%) |
AA (25%), Ab (50%), bb (25%) |
Ab (50%), bb (50%) |
|
bb |
Ab (100%) |
Ab (50%), bb (50%) |
bb (100%) |